Českobudějovické rybníky - aneb co vše se dá vyfotit za týden

Letošní léto jsme objevovali kraj, který je přes všechny své krásy a zajímavosti méně navštěvovaný. A hlavně, hnízdí tu spoustu vzácných vodních ptáku, protože tento kraj je plný rybníků. Ano, řeč je o kraji Jihočeském, kde se nachází slavné Třeboňské rybníky, jeden z největších rybníků světa - Rožmberk, nebo ony Vrbenské rybníky, ke kterým jsme se vydali. Vzhledem k významným ptačím lokalitám opět nebudu uvádět přesná místa. 

Vrbenské rybníky

Zahrnují čtyři velké rybníky na Českobudějovicku. Jejich jména jsou známá a skrz lokalitu vede i několik pěších cest, a tak uvedu jejich jména. Prvním rybníkem je Černiš, který je ze všech největší a má rozlohu 43 hektarů. Hráz kopíruje pěkná cyklostezka, která spojuje i okolní rybníky, které již nepatří k Vrbenským rybníkům. Druhým rybníkem je Domin, na kterém je vytvořeno několik umělých ostrovů pro vodní ptactvo, které se sem každým rokem vrací. Ostrovy jsou monitorovány kamerovým systémem a celý rybník je ohraničen plotem, aby se na ostrovy nedostali nevítaní návštěvníci v podobě vášnivých fotografů, nebo dalších lidí. Dalšími rybníky je také rybník Bažina, Starý a Nový vrbenský rybník a o něco méně známý Velký a Malý vávrovský rybník, rybník Šnejdlík a Mladohaklovský rybník. 

Černiš

Nejvíce ptáky obývaný rybník je ale stále Černiš. Můžeme zde potkat například: volavku popelavou, volavku bílou, volavku stříbřitou, orla mořského, kolpíka bílého, pisíka obecného, potápku černokrkou, poláka velkého, kvakoše nočního, volavku vlasatou a s velkým štěstím v době hnízdění můžete spatřit i pisilu čáponohou, nebo ibise hnědého.  Samozřejmě tu žije mnoho druhů racků, rybáci, nebo břehouš černoocasý.

Bezpochyby největším okřídleným predátorem tu je orel mořský. Tento obří dravec může mít rozpětí křídel až 2,5 metrů a patří tedy k jednomu z největších orlů vůbec. Na rybnících ho spatříte spíše z dálky, jak krouží nad vodou a čas od času se střemhlav vrhne do vody pro kapra, kterého si odnese kamsi do korun stromů, kde ho sní a po té tráví po jídle.

Naopak blíže se můžeme dostat například k volavkám popelavým. Bývají více zvyklé na přítomnost lidí. Mají ale přesně stanovenou hranici, do které člověka pustí. Když je tato hranice překročena, volavka odletí. Něco jiného je to u fotografů. Před těmi většinou odletí hned, jak je spatří...