Vlha pestrá na jižní moravě

Focení vlh na Jižní Moravě bylo těžké, protože bylo špatné světlo. Jindy krásně zářivé vlhy byly nyní šedé a nevýrazné. Navíc radar hlásil pořádný déšť a bouřku, což bylo dost nepříjemné, protože jsme se nacházeli na poli. 

Nebudu zde uvádět přesné údaje o lokalitě, protože by vlhy neměly klid. Můžu ale napsat, že zážitek to byl skvělý! Ocitl jsem se v malém kaňonu. Naproti mně byla velká stěna ze žlutého písku. Byla vysoká nejméně 15 metrů. Problém byl - jak už jsem napsal, že světlo bylo opravdu velmi slabé a že vlhy létaly pěkně daleko, takže fotky nebyly ostré. Potom mě ale nepadlo vylézt po úzkém chodníčku, který vedl nahoru nad stěnu. Chodníček byl kluzký a byl jsem přes 7 vysoko  - což je hodně vysoko. Vylezl jsem až nahoru - teď jsem stál nad všemi hnízdy vlh, která byla zapuštěna (podobně jako u ledňáčků říčních) zapuštěny v písčité stěně. Za mnou bylo jen velké pole a velká stěna černých mraků. Za chvíli se spustí déšť. Prošel jsem celou cestu, která vedla podél pole. Pár vlh jsem zahlédl, ale hned uletěly. Šel jsem zase zpátky, smířen s tím, že mám jen několik rozmazaných fotek, ale najednou jsem zahlédl malou cestu v křoví. Vlezl jsem dovnitř a dostal jsem se až na okraj písčité stěny. A naproti mně byla větev, kterou jsem viděl zezdola-bylo to nejoblíbenější místo všech vlh. Chvíli jsem počkal - začalo trochu pršet, ale čekání se nakonec vyplatilo! Na větev si sedli dvě krásné vlhy. Zmáčkl jsem spoušť a vlhy hned uletěli - vyplašila je závěrka. Počkal jsem ale ještě chvíli a scéna se opakovala. Na větev si sedali další vlhy a mě se povedli skvělé fotky! Strávil bych tam ještě hodně času, ale v dálce začalo hřmít a já nechtěl v tomto počasí na poli zůstat. Slezl jsem dolů a vydali jsme se k autu.